pátek 18. dubna 2014
Case #2 - Jaké jsou tvé limity?
Mladý muž prišel, že má problém s prítelkyní. Mel zájem na tom, aby jejich vztah dále pokracoval, ale ona chtela odklad, a ackoliv si myslela, že ho miluje, zdálo se, že ztrácí zájem a chtela méne závislý vztah.
Byl frustrovaný a v této situaci se necítil príliš mocný. Vypadalo to, jako by ona mela udelat neco predtím, než se mel udelat nejaký postup. Krom mackání své košile, nevedel, co delat. Ona byla nerozhodná a vubec nevedela, co chce.
Nejdríve jsme prozkoumali, kým on je. V celostní medicíne ,máme menší zájem o nalezení rešení a více se zamerujeme na zvýšení uvedomení. Takže otázka "Kdo jsi?" za mnoha okolností je klícem.
Ackoliv se zdálo, že byl v pozici, kde nemel moc na výber, muselo se zacít s nalezením jeho vlastních limitu. Urcení sebe sama nám pomáhá pri urcování limitu.
Proto jsme si kladli otázky jako:
- Jaké je minimální množství kontaktu, který sneseš?
-Jak dlouho jsi ochoten cekat, pred tím, než se pohneš dál?
-Jaké je tvé ocekávání úrovne osobní interakce?
-Co chceš v dlouhodobém merítku?
Zatímco jsi v tomto oddeleném období, jaké jsou limity a pravidla, kterými se ty sám rídíš, a zeptej se jí na to samé též?
Tím, že si urcil své limity, byl schopen uvidet, že nebyl jen v "prosící" pozici, ale byl navíc svou vlastní pozici v tomto vztahu.
V celostní medicíne vidíme hranice jako neco velmi duležitého pro propagaci dobrého a cistého kontaktu. Jsou zpusoby, ve kterých chápeme nabourávání hranic a identifikování techto zpusobu nám pomáhá pochopit, proc je klient vyvedený z rovnováhy, a muže se ve vztahu více nalézt.
Byl frustrovaný a v této situaci se necítil príliš mocný. Vypadalo to, jako by ona mela udelat neco predtím, než se mel udelat nejaký postup. Krom mackání své košile, nevedel, co delat. Ona byla nerozhodná a vubec nevedela, co chce.
Nejdríve jsme prozkoumali, kým on je. V celostní medicíne ,máme menší zájem o nalezení rešení a více se zamerujeme na zvýšení uvedomení. Takže otázka "Kdo jsi?" za mnoha okolností je klícem.
Ackoliv se zdálo, že byl v pozici, kde nemel moc na výber, muselo se zacít s nalezením jeho vlastních limitu. Urcení sebe sama nám pomáhá pri urcování limitu.
Proto jsme si kladli otázky jako:
- Jaké je minimální množství kontaktu, který sneseš?
-Jak dlouho jsi ochoten cekat, pred tím, než se pohneš dál?
-Jaké je tvé ocekávání úrovne osobní interakce?
-Co chceš v dlouhodobém merítku?
Zatímco jsi v tomto oddeleném období, jaké jsou limity a pravidla, kterými se ty sám rídíš, a zeptej se jí na to samé též?
Tím, že si urcil své limity, byl schopen uvidet, že nebyl jen v "prosící" pozici, ale byl navíc svou vlastní pozici v tomto vztahu.
V celostní medicíne vidíme hranice jako neco velmi duležitého pro propagaci dobrého a cistého kontaktu. Jsou zpusoby, ve kterých chápeme nabourávání hranic a identifikování techto zpusobu nám pomáhá pochopit, proc je klient vyvedený z rovnováhy, a muže se ve vztahu více nalézt.
pátek 11. dubna 2014
Case #1 - Trevor a pochybnost
Trevor byl ve vztahu se ženou, které dokonce nabídl manželství. No pořád si nebyl naprosto jistý, jestli právě ona je „ta pravá". Cítil se mnohem jistěji ve svém rozhodnutí, když se rozhodl projít terapií, no některé pochybnosti i tak u něj zůstali. Cítil, že jejich hodnoty se sblížili, když jeden druhého milovali a když by mohli mít skvělý společný život. No obavy podrývali jeho důvěru – mohl by tam být ještě někdo, kdo by ve skutečnosti mohl lepší?
Zkoušel svoje pochyby překonat – řekl si, že to není racionální nebo opodstatněný, či dokonce užiteční. Pokoušel se myslet na její pozitiva, ale pochyby neustále vyplouvali na povrch a postupně rozkládali jejich vztah.
V terapii používáme několik přístupů.
Zaprvé, všímáme si kontextu – Geshalt se orientuje na teorii pole. Jeho otec měl po celý život trvající aféru s jinou ženou. Takže Trevor vyrůstal s touto triangulací. A když přišel rad na manželství, tak se našel na pochybách, jestli ve skutečnosti tam někde nebude taktéž „jiná žena", která by jakoby „kradla" jeho pozornost.
Pozval sem ho pohovořit s jeho otcem a jeho milenkou. Řekl sem jim, jakým způsobem zapůsobil jejich vztah na něj, když byl dítětem i jakým způsobem ho do teď pronásleduje. Vyzval jsem jej, aby vyjádřil své pocity – smutek, hněv – právě směrem k nim.
Tato konverzace pomohla vyřídit „nevyřízené rodinné záležitosti". Tím, že byl vyzván vyjádřit svou prožitou zkušenost v přítomnosti, to mu poskytlo jakousi podporu v terapii a mohl přesunout energii ve svém těle. Nevyřízené záležitosti se taktéž hromadí somaticky.
Bylo ale třeba udělat více práce. Potřebovali jsme pracovat s jeho polaritou – důvěra/věrnost a pochyby/nejistota. Gestalt do velké míry pracuje s integrací polarit.
Takže jsem ho pozval na další Gestalt experiment. Představte si, jak mluvíte s přítelem a jste pochybovačný člověk – pokuste se ovládnout a dejte najevo hlas pochybnosti ve vaší hlavě.
To, co se stalo, bylo zajímavé. On začal dělat pravý opak – říkal příteli, jak by právě ona měla více důvěřovat.
Pochopil jsem to a poukázal na to, on byl tím, kdo teď mluvil „hlasem důvěry". To mu dalo zkušenost rozpoznat jiný, alternativní hlas.
Takže teď, když začne slyšet „hlas pochybnosti", bude také schopný slyšet „hlas důvěry", který bude působit proti podrývačnému účinku pochybnosti.
Tohle nebylo dosaženo tým, že by dostal pouze odporučení, co dělat, ale přes vytvoření okolností, které zformovali novou zkušenost. A na to klade důraz právě Gestalt terapie.
Zkoušel svoje pochyby překonat – řekl si, že to není racionální nebo opodstatněný, či dokonce užiteční. Pokoušel se myslet na její pozitiva, ale pochyby neustále vyplouvali na povrch a postupně rozkládali jejich vztah.
V terapii používáme několik přístupů.
Zaprvé, všímáme si kontextu – Geshalt se orientuje na teorii pole. Jeho otec měl po celý život trvající aféru s jinou ženou. Takže Trevor vyrůstal s touto triangulací. A když přišel rad na manželství, tak se našel na pochybách, jestli ve skutečnosti tam někde nebude taktéž „jiná žena", která by jakoby „kradla" jeho pozornost.
Pozval sem ho pohovořit s jeho otcem a jeho milenkou. Řekl sem jim, jakým způsobem zapůsobil jejich vztah na něj, když byl dítětem i jakým způsobem ho do teď pronásleduje. Vyzval jsem jej, aby vyjádřil své pocity – smutek, hněv – právě směrem k nim.
Tato konverzace pomohla vyřídit „nevyřízené rodinné záležitosti". Tím, že byl vyzván vyjádřit svou prožitou zkušenost v přítomnosti, to mu poskytlo jakousi podporu v terapii a mohl přesunout energii ve svém těle. Nevyřízené záležitosti se taktéž hromadí somaticky.
Bylo ale třeba udělat více práce. Potřebovali jsme pracovat s jeho polaritou – důvěra/věrnost a pochyby/nejistota. Gestalt do velké míry pracuje s integrací polarit.
Takže jsem ho pozval na další Gestalt experiment. Představte si, jak mluvíte s přítelem a jste pochybovačný člověk – pokuste se ovládnout a dejte najevo hlas pochybnosti ve vaší hlavě.
To, co se stalo, bylo zajímavé. On začal dělat pravý opak – říkal příteli, jak by právě ona měla více důvěřovat.
Pochopil jsem to a poukázal na to, on byl tím, kdo teď mluvil „hlasem důvěry". To mu dalo zkušenost rozpoznat jiný, alternativní hlas.
Takže teď, když začne slyšet „hlas pochybnosti", bude také schopný slyšet „hlas důvěry", který bude působit proti podrývačnému účinku pochybnosti.
Tohle nebylo dosaženo tým, že by dostal pouze odporučení, co dělat, ale přes vytvoření okolností, které zformovali novou zkušenost. A na to klade důraz právě Gestalt terapie.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


